Radě EU předsedá Slovensko. Chce pružnější a vnímavější Evropu

Operní sólisté, hudební skupiny, folklorní představení i výstupy známých herců. Tak zahájilo 1. července Slovensko v Nové budově Slovenského národního divadla své předsednictví v Radě Evropské unie. Slavnostního večera se zúčastnil prezident Andrej Kiska, předseda vlády Robert Fico, předseda Národní rady Slovenské republiky Andrej Danko i předseda Evropské rady Donald Tusk. Zda bude v podobně veselém duchu předsednictví pokračovat i dalšího půl roku, se teprve uvidí.

Slovenská republika si na dobu svého „vládnutí“ stanovila několik priorit. Jednou z nich je hospodářsky silná Evropa založená na investicích, které přispějí k hospodářskému růstu a tvorbě nových pracovních míst. V tomto ohledu chce Slovensko podporovat kroky, které povedou k dobudování hospodářské a měnové unie. Rádo by také usilovalo o rozšíření investičního potenciálu Evropského fondu pro strategické investice a dobudování Unie kapitálových trhů, od které si slibuje zpřístupnění alternativních zdrojů financování pro malé a střední podniky. Výsledkem má být postupné odbourávání zbývajících bariér při přeshraničním toku kapitálu. Další klíčovou oblastí je pro slovenské předsednictví moderní jednotný trh. Cílem je především svobodný pohyb v digitálním prostoru. „Čtyři svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu patří mezi největší úspěchy EU. Aby však jednotný trh dosáhl svého potenciálu, musí odrážet realitu světa, v kterém žijeme. Proto, pokud chceme držet krok s akcelerující digitalizací života, potřebujeme jednotný digitální trh,“ prohlásil Robert Fico. Tento trh by měl umožnit jednotlivcům i podnikům bezproblémově využívat elektronické služby a přeshraničně vykonávat online činnosti, to všechno s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů bez ohledu na to, jakou mají státní příslušnost. Vizí v oblasti jednotného trhu je pro Slovensko i rozvoj Energetické unie, ale zaměří se také na snižování množství odpadu a ochranu životního prostředí.

VÝZVY SI SLOVENSKO UVĚDOMUJE

V programu předsednictví nechybí ani migrační a azylová politika. Ta bude založená na ochraně vnějších hranic, která by měla být cestou, jak účinněji řídit migraci a zlepšit vnitřní bezpečnost. Slovenská republika je také pro návrat k plně fungujícímu schengenskému prostoru, který v současnosti zavedením dočasných kontrol neplní svoji základní funkci. Prioritou je i spolupráce s třetími zeměmi, především se zeměmi přepravy a původu migrantů.

Poslední prioritu si Slovensko nazvalo „globálně angažovaná Evropa“. Podle programu je právě zvýšená míra globální angažovanosti a politické jednoty Unie nevyhnutelná při podpoře míru a stability ve světe. Slovenské předsednictví tak chce klást důraz na politiku rozšiřování, evropskou politiku sousedství nebo posilování transatlantických vazeb.

Toto však nejsou jediné cíle. Slovenské předsednictví se také bude muset vypořádat s odchodem Velké Británie z EU. Podle předsedy vlády je nevyhnutelná diskuze o tom, jak udělat EU lepší a efektivnější pro všechny. „Unii se rozhodl opustit jeden z jejích klíčových členů. Odchod Britů není jen vyjádřením jejich postoje, ale reflektuje selhání EU srozumitelně komunikovat její konkrétní přínos pro občany. Toto nám dává jasný signál, že Evropská unie musí lépe poslouchat kritické hlasy. Musí být pružnější, méně byrokratická a vnímavější k různorodosti,“ okomentoval ve svém projevu Robert Fico, podle kterého se Unie musí také zbavit puncu elitářství a nesrozumitelnosti pro obyčejného člověka, který ji vnímá jako vzdálenou a odtrhnutou od jeho běžných problémů. „Evropská unie se musí vyrovnat s výsledkem britského referenda i s tím, že evropská myšlenka ztrácí svoji popularitu u občanů EU. Jsme si vědomi výzev,“ dodal k prvnímu slovenskému předsednictví v Radě EU ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.

Karolína Frýdová