Turistů přibývá, dotací je ale méně

Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?

Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zam�...

Číst dál ...

Cielená podpora aktivít v cestovnom ruchu sa už nepředpokladá

V predošlom období vzťahujúcom sa na vedenie rezortu dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja od Ľubomíra Vážneho cez Jána Figeľa až po Jána Počiatka vyčerpalo Slovensko z peňazí Európskej únie do tridsiateho prvého januára tohto roka 3,167 miliard Eur. Predstavuje to v prepočte 100,22 percent zo záväzku 3,16 miliardy eur. Z údajov o čerpaní eurofondov uplynulého programového obdobia je taktiež zjavné, že oproti koncu minulého roka využívanie európskych zdrojov v tomto programe pumpovanie vzrástlo o 69,21 milióna eur a miera sa zvýšila o 2,19 percentuálneho bodu.

Číst dál ...

Francie řeší práva a ochranu zvířat

Ve Francii by se problematika ochrany zvířat mohla přirovnat ke žhavému uhlíku, který koluje z jedné dlaně do druhé. Od loňského roku vášnivé diskuse o právech zvířat a jejich ochraně nabobtnaly do nevídaných rozměrů a dnes v zemi představují jednu z priorit. Co ale všechno muselo předcházet, aby se „trnem v patě“ začala vláda seriózně zabývat?

Na začátku roku se provalil případ laboratoře Biotral v Rennes, provádějící klinické testy pro mezinárodní farmaceutické laboratoře. V rámci testování nového léku proti potlačení bolesti a úzkostem angažovala 84 dobrovolníků, přičemž přišla o život jedna osoba a dalších pět muselo být hospitalizováno. Tím došlo na varování tří nejvýznanějších organizací na ochranu zvíř...

Číst dál ...

Komise přišla s novým azylovým systémem

Evropská unie chce ulevit státům, které přijímají nejvíce běženců. Komise proto přišla s návrhem, jak vylepšit evropský azylový systém, aby břímě největšího návalu migrantů nenesly jen některé země. Cílem je vytvořit spravedlivější, účinnější a udržitelnější systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy.

V současné době funguje v EU mechanismus zvaný dublinský systém. Ten dobře funguje pouze při běžné úrovni migrace, ale za současné krize je neudržitelný, protože nebyl navržen pro případy rozsáhlých neřízených příjezdů běženců a nemůže tak zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti žadatelů o azyl v celé Unii. To vede k situacím, kdy se omezený počet členských států musí postarat o drtivou většinu běženců, což způsobuje problémy s kapacitami azylových systémů a oddálení zpracování dalších žádostí. Dublinský systém chce Evropská komise doplnit o „korekční mechanismus“, který automaticky upozorní, pokud se nějaký stát bude po...

Číst dál ...

Komise tlačí na Washington kvůli vízům

Kanaďané a Američané víza pro cestu do Schengenského prostoru nepotřebují. To se však může změnit. Evropská komise v prosinci vydala zprávu, kde hodnotila, jak si Unie stojí v otázce víz a jak se jí v této oblasti daří naplňovat princip reciprocity. A právě USA s Kanadou nedopadly v hodnocení dobře. Někteří politici se bojí, aby tento spor nenarušil podepsání obchodní smlouvy TTIP mezi osmadvacítkou a Spojenými státy.

O vízum na krátkodobý turistický nebo pracovní pobyt (tzn. do 90 dnů) v USA musí nyní ještě žádat Poláci, Rumuni, Chorvati, Kypřané a Chorvati. Češi nemusí žádat před cestou o vízum od roku 2008, kdy je Spojené státy zařadily Visa Waiver program. Ten čítá nyní celkem 38 států. Komise si přeje, aby do něj byly zařazeny i zbývající členové osmadvacítky. EU totiž přijala v lednu 2014 deklaraci, která po členských státech vyžaduje společnou reakci v otázce víz, zvláště pokud jsou některé ze členských zemí znevýhodněny třetím státem.

Europoslanci a název Czechia

Připadá mi to jako naprostý nesmysl. Czech Republic je dokonale známá, Evropské země mají pro naši zemi svoje ustálené názvy. Tohle je umělý nesmysl, který nikomu nic neříká a který nikdo nebude respektovat. Německu ostatně říkáme Německo jenom my, a původ toho názvu není nijak lichotivý, Němci němí nejsou. Ta země se jmenuje Bundesrepublik Deutschland, Francouzi jí říkají Allemagne, Italové Germania. Rakousko se nejmenuje Rakousko, ale Republik Österreich, všeobecně se používá název Austria i mezi jinými slovanskými národy a Rakousko této zemi říkáme zase jen my. Takže vymýšlet, jak mají České republice kde říkat, pokládám za dokonalý nesmysl. Oficiální název této země je Česká republika, a jak si to kdo zkracuje je v podstatě jeho věc. Nebo by měli Němci trvat na tom, že máme říkat Germánie místo Německo?

Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Anglické označení Czechia pro naši zemi považuji za úplně přirozené, to už jsme měli zavést před dvaceti lety. Anglick...

Číst dál ...

Rakušané mají nového prezidenta, který je Zelený

Rakušané si zvolili nového prezidenta. Po šokujícím výsledku prvního kola prezidentské volby nakonec voliči nepřipustili, aby do čela Rakouska nastoupil Norbert Hofer, jenž kandidoval za pravicovou populistickou stranu FPÖ. Alexander Van der Bellen svého konkurenta nakonec porazil o šest desetin procenta.

Už před druhým koleb volby se čekal velice těsný výsledek. Hoferův úspěch z prvního kola mnozí politologové přičítali protestním hlasům, kterými lidé dávali najevo svůj nesouhlas s dosavadním řízením země. Koncem dubna se konalo první kolo prezidentského klání. Norbert Hofer v něm oslovil přes 35 % voličů. Pozdější vítěz Van der Bellen získal přes 21 %. Třetí skončila bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová s 19 procenty. Protože žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů, druhé kolo...

Číst dál ...

Komentář Pavla Bělobrádka k podpoře výzkumu a vědy

Pokud budu hovořit za oblast výzkumu a vývoje, pak je význam evropských fondů v zavádění moderních technologií nesporný. Například v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace bylo v letech 2007 – 2013 vynaloženo více než 60 miliard korun do budování nových vědecko-výzkumných center spolu s jejich vybavováním špičkovými přístroji a technologiemi. Dnes tyto investice pomáhají rozvoji výzkumu a inovací v oblastech jako biotechnologie, nanotechnologie, IT, genetika nebo medicína, v nichž Česká republika patří ke světové elitě. Navíc mezi žadateli o dotace byly vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, které díky financím z evropských fondů mohly dále modernizovat svou technickou a přístrojovou vybavenost. A bez využívání moderních technologií dnes není možné dělat špičkovou vědu a výzkum.
Na zavádění moderních technologií do výroby a podpory ...

Číst dál ...

Malá Úpa má hattrick v třídění odpadů!

V jubilejním 10. ročníku soutěže obcí v třídění odpadů jednoznačně kralovala obec Malá Úpa. Už potřetí v řadě si z vyhlášení výsledků odvážela titul „Čistá obec“. A nejen že zvítězila ve své kategorii obcí do 300 obyvatel, ale je také opakovaně Absolutním vítězem.

Číst dál ...