Češi v EU: Kdo nás zastupuje v Bruselu?

V souvislosti s Evropskou unií se dnes hovoří hlavně o migrační krizi, o odchodu Velké Británie, případně o čerpání dotací. Odpůrci osmadvacítky přitom argumentují, že Česká republika má na tyto oblasti jen minimální vliv už proto, že v Bruselu, Štrasburku a na dalších místech, kde sídlí unijní instituce, pracuje jen málo Čechů. Je to pravda? Nebo se o naše zástupce v EU prostě jen nezajímáme?

Z loňského výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR vyplývá, že důvěra v evropské instituce stále pomalu klesá. Zatímco v roce 2004, kdy naše země do EU vstoupila, jim věřily dvě třetiny lidí, loni to bylo už pouze nějakých 37 procent lidí. Politici a úředníci navíc poukazují na to, že většinu Čechů Evropská unie ani moc nezajímá. Velká část nezná ani ty, kteří stojí v jejím čele, natož potom jednotlivé europoslance a další Čechy, kteří nás v evropských institucích zastupují. Přitom jich vzhledem k veliko...

Číst dál ...

Terorizmus ako reálna hrozba pre Európu

Udalosti z roku 2016 upozorňujú na krutú realitu. Zatiaľ čo ešte v nedávnej minulosti veľká časť Európanov vnímala slovo „terorizmus“ len ako prázdny pojem patriaci kamsi na Blízky východ, v súčasnosti nadobúda omnoho konkrétnejší rozmer. A to aj napriek tomu, že sa členské štáty EÚ veľmi snažia teroristickým útokom v čo najväčšej miere predchádzať. Svet sa teda pomaly zmieruje s realitou, že Európa už nie je tým bezpečným starým kontinentom, ktorým bývala kedysi. Okrem francúzskeho Paríža sa ku krajinám zmietajúcich sa v útokoch rátajú už aj Nice, Brusel či Berlín. Európania si uvedomujú, že proti terorizmu musia bojovať iba spoločnými silami.

Prvýkrát sa Európska únia zaoberala otázkami terorizmu po útokoch v USA z jedenásteho septembra 2001. Európska rada po týchto udalostiach zvolala mimoriadne zasadnutie. Predstavitelia ER sa vtedy zhodli na tom, že terorizmus je skutočne naliehavý problém pre svet a pre Európu a určili boj p...

Číst dál ...

Jihočeši třídí odpady: V soutěži kralují malé obce

České Budějovice, 8. prosince 2016 – Soutěže obcí v třídění odpadů mají své vítěze. Starostové si dnes převzali zasloužené odměny jak v krajské soutěži „Jihočeši třídí odpady 2016“, tak i v okresním „Jihočeském odpadovém přeboru“. Ceny z obou klání současně si odvezly tři obce, dvě z nich patří k těm nejmenším v Jihočeském kraji.

Soutěže v třídění odpadů vyhlašuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. ve spolupráci s Jihočeským krajem. Pořadatelé rozdělili obce podle počtu obyvatel do čtyř kategorií a v každé z nich se počítalo množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele během soutěžního období. To začalo 1. října loňského roku a vyvrcholilo na konci září 2016.

V kategorii nejmenších obcí do 499 obyvatel se v krajské soutěži „Jihočeši třídí odpady 2016“ umístily obce v pořadí Kvilda, Heřmaň a Nové Hutě. A Kvildu lze najít i jako vítěze okresního přeboru okresu Prachati...

Číst dál ...

Práca Slovákov v štruktúrach EÚ je dôležitá pre obe strany

Jedným z hlavných dôvodov vzniku a významným prínosom Európskej únie je vzájomné zblíženie krajín Európy a ich spolupráca, ktorá má zabezpečiť blaho národov. Jedná sa však o blaho všetkých členských národov, preto sa v Európskych štruktúrach zväčša nepozerá na pôvod alebo štátnu príslušnosť.

V súčasnosti azda najvýznamnejším Slovákom v štruktúrach Európskej únie je Maroš Šefčovič, podpredseda Európskej komisie pre Energetickú úniu, ktorý sa dlhodobo venuje medzinárodným vzťahom. „Chcem v Komisii vytvoriť moderné, dynamické, profesionálne a motivujúce pracovné prostredie, v ktorom je možné dosahovať výborné výsledky. Komisia musí prilákať, formovať a udržať vo svojich radoch vysokokvalifikovaných a motivovaných pracovníkov, aby bola schopná napĺňať svoje politické ciele využitím správnych zdrojov na správnom mieste a v správnom čase,“ hovorí Maroš Šefčovič o svojej práci. Okrem neho v Európskej komisií pôsobí ďalší...

Číst dál ...

Krajští silničáři za uspořené peníze koupili nové radlice

Krajská Správa a údržba silnic Pardubického kraje rozšířila svůj vozový park. Nakoupila dvě nákladní vozidla, která v současném počasí posílí zimní údržbu. Prostředky na jejich pořízení silničáři získali díky dobrému hospodaření v loňském roce, kdy z provozních prostředků uspořili přes deset milionů korun.

Číst dál ...

Přátelé a spolupracovníci vzpomínají na Václava Havla

John Bok, předseda spolku Šalamoun, přítel Václava Havla

„Václava Havla jsem poznal velmi dobře, dělal jsem mu jednu dobu i ochranku, ale znal jsem ho i před listopadem 89, to jsem mu dělal majordoma. Václav pro mě znamenal mimořádného člověka, tolerantního, s vysokou odpovědností. Málokdo si všímá, že on vlastně nikdy nemluvil za druhé. Všechny jeho věci a výstupy jsou velmi osobní. Václav Havel byl umělec a milovník žen. Evidentně byl výraznou individualitou, byl principálně občan, v tom nejlepším možném slova smyslu, a také tak vystupoval a proto také seděl ve vězení. Vzdát se vlastní svobody kvůli svým názorům nebo přesvědčení, bez fanatismu, považuji za největší oběť, kterou může člověk podstoupit. Pro mě zůstává Václav nezastupitelný a je škoda, že ho nemáme stále na Hradě, protože to, co tam nyní máme, ani nenazývám prezidentem.“

Bohumil Doležal, politolog, signatář Charty 77

„Václav Havel se podílel na něčem, co nyní nazýváme polistopad...

Číst dál ...

Trump, Brexit a evropští nacionalisté

Timothyho Gartona Ashe jsem si začal vážit, když jsem už v devadesátých letech poslouchal jeho vystoupení na mezinárodních konferencích Forum 2000 pořádaných v Praze Václavem Havlem. Často mi potvrzoval to, co jsem si sám myslel, často mi odhaloval nové obzory, ke kterým by mi - po čtyřech desetiletích za železnou oponou - asi trvalo dlouho, než bych k nim dospěl. Timothy Garton Ash - známý nejenom v Británii, ale v celém západním světě také pod zkratkou TGA, mi pomohl v minulých dnech zaujímat stanoviska k událostem, které pro Evropu, a tím také pro nás, nebudou znamenat nic dobrého, pokud k nim nedokážeme vypracovat a obhájit vlastní evropská stanoviska. (Biografická data TGA lze najít v internetových vyhledávačích. Zabraly by mi tu drahocennné místo).

Den po vstupu Donalda Trumpa do Bílého domu publikoval evropský tisk článek Timothyho Gartona Ashe nazvaný "Trump a ostatní nacionalismy" Nevěnuje se v něm ani tolik kritice dosavadních Trumpových výroků jako spíš výzvám, které pro nás - a tady nemám na mysl...

Číst dál ...

Možnosti Bratislavy sú obmedzené

Bratislava je hlavným mestom Slovenska a zároveň je jeho politickým, kultúrnym aj ekonomickým centrom. Úlohou hlavného mesta je, okrem iného, reprezentovať krajinu v čo najlepšom svetle. Po vstupe Slovenskej republiky do Európskej únie, Bratislava nie je len „vizitkou“ Slovenska, ale celého spolku. Preto Európska únia v každom programovom období vyčleňuje špeciálne finančné prostriedky na rozvoj a zveľadenie hlavných miest.

Číst dál ...

„Havlova stopa je nesmazatelná,“ říká bývalý Havlův mluvčí a poradce Špaček

„Byla to doba, která se už nebude nikdy opakovat. Nejen, že se konstituoval nový demokratický režim, etablovaly se nové instituce jako Ústavní soud nebo senát, které jsme dříve neznali. Právě Václav Havel je prosazoval jako pojistky demokracie a ústavnosti. Současně se také dělil stát. Na Václava Havla tak byly začátkem devadesátých let kladeny obrovské nároky. Dělení státu nepředstavovalo pouze technický problém, rozpárat organismus, který přes sedmdesát let fungoval svébytně a společně, takové operace dělali premiéři. Prezidenti, nedávno jsme si připomínali úmrtí Michala Kováče, měli mnohem důležitější úkol – uchovat atmosféru přátelství a spolupráce tak, aby nedošlo při podobných národnostně charakterizovaných událostech k žádným excesům. Oba dva prezidenti to zvládli na výbornou. Václav Havel abdikoval, protože přísahal na ústavu společného státu a nechtěl stát u jeho rozbití. Na druhé straně, když byl znovu zvolen prezidentem v roce 1993, před ním a jeho slovenským protějškem...

Číst dál ...

EU proti terorismu: Více peněz i nové útvary

Bezpečnost a boj proti terorismu. V posledních dvou letech snad nejčastěji skloňovaná hesla na území Evropské unie. A jak se zdá i v roce 2017 půjde o zásadní témata, která velkou měrou přispějí do diskuse o dalším směřování Evropské unie. Dokáže se budoucí sedmadvacítka semknout a vytvořit novou podobu evropské integrace? Nebo vše, i kvůli neshodám v oblasti střežení vnitřních a vnějších hranic, povede k rozvolnění a možná až postupnému rozpadu společenství? 

Boj proti terorismu se v posledních patnácti letech stává stále důležitější agendou Evropské unie. Větší měrou se touto oblastí začala EU zabývat především po útocích v USA v roce 2001. Rada EU pro spravedlnost a vnitřní věci tehdy přijala Akční plán boje proti terorismu a začal se sestavovat seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristické činnosti v EU i mimo ni. Od té doby v podstatě neuplynul rok, aby nedošlo k nějakému posunu. Zásadní strategické dok...

Číst dál ...

Dotace v Praze? Parky, doprava a inovace

Je neoddiskutovatelné, že je Praha mezi českými regiony ve zcela unikátním postavení. Ostatně vypovídají o tom i ekonomické ukazatele, které řadí naše hlavní město mezi nejbohatší oblasti v Evropě, což je i důvodem, proč má poměrně omezené možnosti co do čerpání evropských dotací. Na druhou stranu to neznamená, že by Praha neměla nárok na žádné peníze z EU. Dosavadní průběh čerpání ukazuje, že i zde se realizuje s pomocí dotací řada zajímavých akcí. 

Číst dál ...

Václav Havel: Ten co nás dostal do Evropy

Syn významného pražského podnikatele, celosvětově známý dramatik a filosof, protikomunistický aktivista a spoluzakladatel Charty 77, československý a český prezident a v neposlední řadě i kmotr Evropských novin. To všechno a mnohem víc přinesl bohatý život Václava Havla. Člověka, který je dnes paradoxně často více oceňován v zahraničí než doma. Letos by mu bylo 80 let.

Dnes je poměrně snadné stát se slavnou osobností, ke které se upínají pohledy, kterou lze citovat a která udává trendy a dokáže nějak nasměrovat společnost. Je ovšem daleko těžší skutečnou osobností zůstat, nezmizet v propadlišti dějin a stát se pro mnoho lidí budoucích generací možná i vzorem. Pomíjivých osobností má naše země celou řadu, těch skutečných, na které se bude vzpomínat i za sto let, je ovšem zoufale málo. O to víc vyniká jméno Václava Havla, člověka který po desítkách let v područí komunistické diktatury dostal (spolu s řadou dalších samozřejmě) naši zemi na politickou i geografickou...

Číst dál ...